Sexy instruktor jógy I.

Právě jsem se vrátila z lekce jógy. Začla jsem tam chodit před 8 měsíci jen kvůli trenérovi. Ty jeho uhrančivě modré oči a božsky vypracované tělo by očarovaly každou plus další 4% obyvatelstva. Ze začátku si mě moc nevšímal. Dost mě to štvalo, ale jakmile jsem zjistila, že dává soukromé lekce za 800/hod, počala jsem spřádat plány, jak ho dostat. Po usilovných hodinách a hodinách přemýšlení a ukájení se nad myšlenkou, že si to spolu rozdáváme vytahuju z kapsy iphone a vytáčím.
'Prosím?,' ozve se jeho hlas hebký jako kožich z norka tety Marči.
Předem jsem si připravila, co budu říkat, takže v ruce svírám levandulový papír a čtu:' Dobrý den, volám správně panu XES? U telefonu Coco Sophia.'
Vymyslela jsem si, že lekce nestíhám kvůli škole, přestože zrovna v pondělí večer nic nemám.
Přichází první zklamání: 'Promiňte slečno, ale už soukromý lekce neposkytuju.' 'Nestíháš tolik milenek?' Pomyslím si, ale mlčím a trvám na vysvětlení.
Teď už je mi připravený text k ničemu, s takovou odpovědí jsem nepočítala.
Tvrdí, že má spoustu práce, ale já vytahuji své nejsilnější eso z rukávu: ' Doteď jsem k vám chodila na pondělní lekce a nechci kvůli své práci měnit trenéra.' Obratem ještě dodávám:' A když jsem na internetu četla, že poskytujete soukromé lekce, byla jsem nadšená.'
Zafunguje to a přichází otázka, kterou zoufale očekávám: 'Opravdu? A která vy jste?'
S úsměvem rozšířeným do písmene D odpovídám: 'Ta vysoká brunetka. Většinou nosím tílko v mentolové barvě.'
Chvíli mlčí a pak se ozve: 'Aha, moment, kouknu do diáře.'
Teď už vím, že mám vyhráno, protože je mi naprosto jasné, že tuší, s kým mluví.
A měla jsem pravdu. Dohodli jsme se na středě v 19:00 hodin ve studiu. Jééj. Tak přece jen nemá šukání dost.



Dám sem popis celého dne, protože s večerem souvisí. A taky proto, ať se ještě chvíli těšíte na to, jak to dopadne.
Středa 7:30  zvoní mi budík, hrabu se s těží z postele a odhrnuju závěsy. Sníh. No sakra. To narušilo všechny plány. Měla jsem přece jít v kotníkových Zanotti sneakers. Nemůžu do sněhu v tak drahých botech. Změna plánu, jsem přece rozený manažer, něco vymyslím.
7:45 chystám snídani, beru Activii (jsem teď na té mléčné dietě, co jsem o ní četla ve Vogue, když mi zničil ten Banán nehty) a dávám ji do mixéru. Pětkrát mačkám tlačítko TURBO a vylévám obsah do misky. Možná se vám zdá zbytečné mixovat bílý jogurt, ale dělám to hlavně proto, aby ho ubylo. Vždycky totiž zbude trocha v původním plastovém kelímku i v mixéru. Vyhazovat jídlo se mi příčí od doby, co jsem byla v Keni a zjistila, že mnozí místní jí jen jednou denně, jak jsou chudí. Nicméně když se jogurt spláchne v myčce, je to méně násilná metoda. Logicky.
7:50 jím namixovaný jogurt, ale v žaludku mi kručí pořád. Kašlu na tu. Vidím to na Costa cafe a pořádný čokoládový muffin
8:00 stojím před šatnou a hledím na sta kila oblečení
8:05 pořád jen prázdně koukám
8:15 po vyzkoušení několika možných i nemožných kombinací na sebe navlíkám levisky a bílé triko. Doufám, že Vuittonka celkový efekt trochu vylepší.
Ani nápad. Vypadám jak obyčejná zlatokopka, které její otrokář koupil první drahokam.
8:20 lepší vypadat jako zlatokopka než přijít pozdě. Na poslední chvíli ještě beru láhev vody, klíče od auta, na nohy obouvám hnusné Hunterky a práskám dveřmi.
9:00 dojíždím na schůzi rady s desetiminutovým zpožděním. Tolerovatelné vzhledem k tomu, že nasněžilo a v Costě bylo neobvykle narváno.
9:10-11:00 jednání se táhne, ostatně jako vždy, určitě to znáte. Prezentují se návrhy všelijakých blbin a každý výmaz je stejně odměněn potleskem. Já dokončila svůj projekt před necelým týdnem, takže dnes jen sedím a poslouchám. Samozřejmě i mně se tleská za 'skvěle odvedenou práci která firmu posune dopředu.' S výrazem skromnosti si užívám závistivé pohledy kolegů a popíjím v rámci mléčné diety Kokosové cappucino.
11:10 je meeting ukončen a já mířím na obědovou pauzu. Připojuji se k dámam z ejdžár (human resources). Dnes k nim vzhledově pasuju- jeany, bílý top... Akorát ony mají všechno z háemka. Bavíme se o lakování nehtů, stejně jejich namelírované hlavičky by nic lepšího nevymyslely. Aspoň přihazuju svou historku s Banánem-Číňanem.
11:30 objednávám si lasagne se sýrovou omáčkou (je to mléčný výrobek!!!) a uvědomuji se, že jsem podcenila jejich myšlení, proto poslouchám, které vložky bych si rozhodně měla koupit, protože 'tak příjemný materiál jsem ještě neviděla'. Já teda určitě ano, už jsem se zmiňovala o hebkosti kožichu tety Marči? Pochybuju, že tak hebké budou i ony.

12:20 se vracím do kanceláře, konečně dobře najezená. Přemýšlí, co bych tak mohla udělat, ale jakákoliv činnost v nedohlednu, tak si jen prohlížím, kam pojedu na dovolenou.

 15: 00 nejvyšší čas jet domů, ještě se musím nachystat na večerní lekci se XESem

15:30 otvírám dveře od bytu, pokládám kabelku na designový stůl a mířím rovnou k šatně a začíná se opakovat ranní proces. Koukám nepřítomně na hory látky a už se vidím v náruči XESe. Ok, začnu od spodního prádla. Musí být sexy a pohodlné zároveň, přece jen má být hodina jógy a chci mu předvést pozici škorpióna, kterou už několik týdnů trénuji.
Tuším, že růžová kolekce Agent provocateur se moc nehodí. Vlastně můžu jít bez podprsenky. Sportovní tílko má stejně trochu výztuž v oblasti hrudníku a díky tomu, že košíčky mám C, nebude to ani vypadat blbě, proto beru jen klasické černé krajkované kalhotky.

16:00 asi jsem to trochu uspěchala, teď nemám dvě hodiny co na práci. Volám tedy kamarádce- sousedce Leničce, jestli má čas. 'Za 5 minut jsem u tebe,' tvrdí.

16:20 5 minut uběhlo sice už čtyřikrát, ale až teď drnčí zvonek. Vždyť bydlí pode mnou, jak může někomu trvat 20 minut vylézt do čvrtého patra? 'Ještě jsem musela pověsit prádlo, promiň,' omlouvá se. Je to její typická výmluva. Podezřívám ji, že se celou dobu upravovala, make-up vypadá příliš čerstvě a vlasy načesaně, ale neřeším to, chci se jí jen svěřit se svým dnešním plánem a nikoho lepšího po ruce nemám.
'Hele,' povídá mi. 'Ty si vážně myslíš, že ho jen tak svedeš?'
Usmívám se a přikyvuji, ale mráčky v podobě pochybností se začínají objevovat.

18:30 nasedám do auta a mířím ďo jógového studia

Teď se zachovám jako mrcha, ale průběh večera vám popíšu příště. Ať vás ještě chvíli napínám